Přeskočit na obsah

Cestování má v krvi: Jezdit stopem se nebojím, říká Viktoriya Berdey

Nebýt cestování, její život by zřejmě nebyl naplněn. Viktoriya Berdey se pro poznávání nových zemí, kultur a lidí doslova narodila. Evropu už má projezděnou křížem krážem, pokud covidová situace dovolí, chystá se do Asie a na pouť do Santiaga de Compostela. Mladá cestovatelka výzvy miluje a vrhá se do nich po hlavě. A také beze strachu…

Skandinávie, Černá Hora, Bosna a Hercegovina,Belgie, Švýcarsko Gruzie, Itálie…to je jen velmi stručný výčet zemí, které už Viktoriya navštívila. „Nejvíce se mi líbilo v Albánii a ve Finsku, protože tam byli velmi přátelští lidé. Ve Finsku jsem si dokonce na zkoušku vyzkoušela, jak se vaří v pravé Michelinské restauraci. V Albánii mě zase překvapil přístup místních, jsou velmi vřelí,“ usmívá se sympatická brunetka. 

V České republice žije už dvanáct let, původně je z Ukrajiny. V nedávné době zakončila studium na vysoké škole v Praze s ekonomickým zaměřením. Škola ji inspirovala k vytváření vlastních projektů, jako je například její vlastní nedatovaný diář značky Berdey, nebo pořádání akci typu networking. Ve volných chvílích se věnuje tanci, ale hlavně samozřejmě cestuje. „Nejvíce mě na tom baví dobrodružství, výstup z komfortní zóny, vzrušení a poznávání nových míst a lidí,“ říká mladá žena, která spoléhá zejména na stopování. 

Strach ale prý nemá. „Nebojím, jelikož vždy když si zastavím auto snažím se co nejvíce otipovat řidiče a poté v autě se snažím co nejvíce s ním komunikovat a poznat jeho osobní život.“ Jídlo a spaní si zajišťuje formou pomoci a dobrovolničení. V průběhu cest nejenže poznala mnoho zajímavých lidí, ale také sama sebe. To jí utvrdilo v tom, co jí hlavně baví, a to je komunikace a poznávání nových lidí. Tak také vznikl nový projekt 19 minut s…„Je to nahlédnutí do příběhů lidi, kteří rádi dělají to, co je baví. Za každou prací je ukryté úsilí, ale i neúspěchy, o kterých se už tolik nemluví. Společně odkryjeme tajemství osobností a jejích lehkých i nelehkých cest k úspěchu. Společně zažijeme soucit, strach, lásku, zklamání, vzrušení či radost,“ nastínila. Takže? Nezbývá, než se těšit.

reklama

reklama

reklama

reklama