Michal Holán má jednoduchý recept proti špatné náladě

Letos se na brněnský festival Life! vydá i herec, skvělý dabér, životní optimista a otec dvou dítek Michal Holán. Zaslechnete-li, že se někdo baví o krásném Jájovi nebo o policajtovi přezdívaném Jasnačka, tak to je také o Michalovi a baví se o jeho postavě ze seriálu Policie Modrava. Šumavská krajina ho naprosto okouzlila, rád tam tráví i svůj volný čas. Je neustále dobře naladěn, navíc je romantik s úctou k rodině, což je dnes už tak trochu vzácná kombinace. Jaký však byl jako malý kluk, co ho bavilo, jaký má recept na dobrou náladu, a ještě něco navíc se dozvíte v našem krátkém rozhovoru.

Co byla pro Vás nejlepší zábava v dětství?
Nejlepší zábava v dětství byla že jsem mohl být s klukama venku, vymejšleli jsme nejrůznější kraviny, stavěli jsme bunkry, pak jsme tam zapalovali všechno možný, dělali jsme takové ty klukovské vylomeniny. Narodil jsem se a vyrůstal ve Slaným, byla to taková polovesnice. Bylo to pro nás myslím nádherné dětství. Hráli jsme fotbal, ten jsme milovali a různé míčové hry. Taky vlastně pro mne byla zábava zpívání a hraní divadla, jezdili jsme po hradech a bylo to krásné.

Co Vám rodiče nejčastěji zakazovali?
Tak úplně upřímně mi rodiče nic moc nezakazovali, vlastně já jsem byl takovej hodnej kluk, takovej správňák, i když jsem dělal takové ty vylomeniny, ale to nikdo neviděl, jak jsme stavěli bunkry, co jsme v nich dělali a tak dál. Rodičové, kromě toho, abych šel spát a nekoukal na pohádky…, mi spíš nic nezakazovali. Možná už abych se nepřejídal jako dítě, už tenkrát to se mnou mysleli dobře.

Je nějaký zlozvyk, se kterým byste se chtěl popasovat?
Můj zlozvyk a už od malička, je to, že miluju sladký. Jsem takový sladkožrout. Měl jsem od malička takovou bedýnku, kam jsem si dával všechny sladkosti, které jsem dostával a stejnou měla moje sestřička a já jsem jí samozřejmě vykrádal, protože jsem byl starší. Takže můj zlozvyk určitě je jídlo, ale teď se s tím popasovávám. Celý život mne to provází. Teď jsem se nastavil na dobrou cestu, už začínám třetí týden v železné kouli. Jím pravidelně a každý den poctivě cvičím, takže si myslím, až v prosinci skončí ten program, tak to bude brutální…

Vždy jste skvěle naladěn. Máte snad nějaký speciální recept proti špatné náladě?
Recept proti špatné náladě mám úplně jednoduchej, a to nebrat si věci vážně. Když nejde o zdraví, tak jde o….., tak přesně tak to je. I když to zdraví není úplně tak vážné, tak by to měl brát pozitivně a vidět to jen v té dobré stránce, vlastně. Mě táta učil od malička, že když něco chci, ať si to představuju, zhmotním si to, poprosím, pak za to poděkuju a ono to tak nějak opravdu funguje a zřejmě by to mělo být, pokud je to s dobrým úmyslem. Když člověk vyšle myšlenku, tak to tak je a ty lidi, co jsou takoví, jací jsou – negativní a někteří jsou zlí, tak si je nesmíme brát vážně, protože ty lidi mají problém v sobě. To jsou takoví lidský upíři. Ten problém nemáme vlastně my, co jsme v pohodě, jsme na lidi hodní, milí… Je třeba jim dávat úsměv a lásku. Když chodí okolo ti lidští upíři a jsou přinas…, jsou negativní a samozřejmě každý ať je jaký chce, ale je blbý, když to takoví lidi přenáší na své okolí a kord, když ještě mají nějakou funkci a myslí si, že si tou funkcí nebo majetkem mohou cokoli dovolit, tak to je strašně hloupý.

Já si strašně moc vážím zdravotních sestřiček, doktorů, policistů, hasičů, záchranářů a všech těchto složek, co dělají něco pro lidi, strašně moc si vážím všech profesí. Hlavně si vážím lidí, co mají čisté srdíčko, jsou otevření, prostě jsou normální, na nic si nehrajou, nejsou to zlí zákeřní parchanti. Myslím, že je to jen na nás, jak se chceme cítit.

Dobrá rada na závěr!
Život je strašně krátkej a krásnej, a proto si myslím, že opravdu vlastně nemá vůbec cenu si ho kazit. Musíme užívat teď a tady.

Napsat komentář